Náhrada škody na zdraví způsobené sportovci cizím zaviněním

Pokud právě čtete tento článek, je hodně pravděpodobné, že jste byl poraněn nějakým zvířetem. Možná jste běžec, cyklista, lyžař. I přesto, že sportujeme zejména pro udržení fyzické kondice a dobrého zdraví, podstupujeme bez ohledu na druh sportu více či méně velké riziko úrazu či onemocnění. Pokud si následně nějaký ten úraz nakonec opravdu přivodíme, přijmeme následky v podobě léčení. Co ale v situaci, kdy nám byl způsoben úraz někým jiným a ještě navíc mnohdy v důsledku neopatrnosti, porušení pravidel, neomalenosti, hulvátstvím či dokonce úmyslně?

Každý si je vědom, že zdraví je to nejcennější, avšak ne každý už ví, že i při škodě na zdraví způsobené jiným má právo na náhradu vzniklé škody stejně, jako když je např. při nehodě poničen automobil. Zatím ještě není v České republice obecně známo, že právě zdraví je i zákonem chráněno. Bez ohledu na to, zda byl úraz způsoben při sportu, při autonehodě či v práci, jsme tedy oprávněni požadovat kromě škody na majetku i škodu na zdraví, jež se v obecné rovině skládá z tzv. bolestného a ztížení společenského uplatnění, které si pro zjednodušení můžeme představit jako ostatní nemajetkovou újmu rozdílnou od jednorázového odškodnění za bolest.

Jelikož si každý nese důsledky svého jednání, bude nejprve nutné si položit otázku kdo a zda vůbec náš úraz zavinil, případně jak moc k úrazu přispěl. Někdy se viník ke svému zavinění sám přihlásí, jindy naopak hledá důvody, proč by neměl být za viníka považován. V takových případech je nutné být obezřetný a pro případ potenciálního sporu si zajistit jakékoli sebemenší důkazy o tom, jak se úraz stal a kdo jej způsobil. U dopravních nehod bývá klíčovým důkazem policejní protokol, naopak u sportovních úrazů svědecká výpověď okolních osob, záznamy z akčních kamer, atd. Jsem si vědom toho, že v první chvíli nemáme úplně myšlenky na obstarávání důkazů, nicméně pro začátek na místě samém úplně postačí, vzít si telefonní číslo a jméno na kolemjdoucích (ostatně u závažnějších případů se snaží okolí pomoci či pomoc zavolat). V okamžiku úrazu je dobré toto určitě nepodcenit i v případech, kdy máme za to, že jde pouze o běžný a banální úraz, jelikož mnohdy se následky zranění objeví až po několika dnech, při vážnějších autonehodách dokonce i týdnech, což je typické pro případy narušení nervů u krční páteře atd.

Kromě náhrady mzdy a faktických škod na movitých věcech je i  náhrada škody způsobená na zdraví vždy odškodňována v penězích. Její výše bude součtem jednorázové částky za bolestné dle závažnosti úrazu, doby trvání bolesti, počtu operací, které osoba podstoupí atd. Ve většině běžných případů způsobených při sportu půjde o částky od 10.000 – 100.000,-Kč. Další nemajetkovou újmu lze vyčíslit jako součet mnoha rozmanitých částek reprezentující ztížení společenského uplatnění tzn. v zásadě omezení běžného způsobu života, odkázání na závislost na jiné osobě, omezení sexuálního, sportovního i kulturního života  a následky, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání. Zde bude výše škody dost individuální a velice často bude přesahovat výši jednorázového bolestného. V extrémním případě zranění profesionálních běžců by tak mohlo jít i o milionové položky. 

Práce naší advokátní kanceláře většinou začíná předběžným vyčíslením všech nároků, které připadají v úvahu a následným zjištěním, zda je škůdce pojištěn, a to typicky z povinného ručení či jinou pojistkou na škodu způsobenou třetí osobám. Pokud ano, jedná se dále výlučně s pojišťovnou a délka řízení záleží značně na otevřenosti pojišťovny k úhradě škody. Zkušenosti s pojišťovnami jsou velice různé, přičemž některé z nich se k otázce bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění staví pozitivně, jiné trvají na soudním projednání a zjištění výše škody znaleckým posudkem, který nakonec byť neradi, sami proplácejí. Není-li škůdce pojištěn, musí se bohužel sám připravit na dlouhá a nepříjemná jednání, neuzavře-li se mimosoudní dohoda o narovnání s jednorázovým odškodným. Pokud se nepodaří se škůdcem či pojišťovnou dohodnout mimosoudní narovnání, není potřeba se o výsledek obávat, spíše se pouze připravit na prodloužení řízení (ze zkušeností v Praze o cca 6-12 měsíců). V takových případech soud na návrh poškozeného určí výši náhrady škody, přičemž návrhem poškozeného není vázán. Může tedy přisoudit více či méně než poškozený v postavení žalobce žádá. Pokud má žalobce alespoň částečný úspěch ve věci tzn. soud mu alespoň nějakou náhradu škody přizná, uloží protistraně také uhradit náklady právního zastoupení. Časová náročnost pro poškozeného se tedy v takovém případě zužuje pouze na osobní účast při soudním jednání, což se s ohledem na potenciální výši odškodnění jeví jako zanedbatelná ztráta času. Odměna naší advokátní kanceláře se hradí vždy pouze v případě, je-li finanční plnění opravdu vymoženo, v opačném případě po klientovi žádnou úhradu nepožadujeme. Snažíme se tedy každý jednotlivý případ předběžně posoudit natolik, abychom riziko potenciálního neúspěchu minimalizovali. Celý proces umíme s klienty řešit i elektronicky.

Věřím, že kromě úvodu a shrnutí problematiky článek poslouží i k překonání ostychu Vám, kteří jste měli smůlu a podobnou událost jste zažili, nebo Vás v budoucnu čeká.

V případě, že jste se ocitli v situaci, kdy se vám už úraz stal a škoda vám vznikla, nebojte se nám zavolat, můžeme vaší konkrétní situaci probrat telefonicky či osobně. Pokud by to bylo účelné, připravíme i vaší obranu.

Mgr. Lukáš Hojdn, LL.B.