Odstoupení z funkce jednatele s.r.o.

Odstoupení z funkce jednatele společnosti s ručením omezeným je jednostranným právním jednáním, které činí jednatel za účelem ukončení svého působení ve funkci statutárního orgánu společnosti. Jelikož je odstoupení jednatele značným zásahem do fungování s.r.o., klade zákon na tento institut několik podmínek, na které v tomto článku upozorňujeme. V článku také věnujeme pozornost současné právní úpravě, která je účinná od 1. 1. 2021 a v rámci které došlo k několika podstatným změnám.

1. Společenská smlouva jako vodítko

Odstoupení z funkce jednatele se řídí prvotně úpravou stanovenou v zakladatelském právním jednání s.r.o., tj. ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině.

Tento dokument zpravidla obsahuje úpravu podmínek pro řádné odstoupení jednatele, včetně označení orgánu společnosti, kterému se odstoupení z funkce oznamuje, formu oznámení o odstoupení a dobu, po jejímž uplynutí končí funkce odstupujícího jednatele. Odstupující jednatel je pak pro účinné odstoupení povinen stanovené podmínky dodržet.

2. Zákonná úprava

V případě, že ve společenské smlouvě či zakladatelské listině není odstoupení z funkce jednatele upraveno, aplikuje se právní úprava zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zejména ustanovení § 58 tohoto zákona.

Dle citovaného ustanovení platí, že jednatel může ze své funkce odstoupit, přičemž výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil (nejčastěji valná hromada), nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem.

1. Projednání odstoupení
   Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

   Dnem, kdy valná hromada „měla projednat“ odstoupení jednatele, je nutno rozumět nejenom den, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, ale odstoupení jednatele z funkce neprojednala, ale i den, kdy se svolaná valná hromada nesešla, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 7 Cmo 672/98).

   Dle zákona svolává jednatel valnou hromadu alespoň jednou za účetní období, pokud není stanoveno společenskou smlouvou, že se má valná hromada svolávat častěji. Zákon však uvádí, že projednání odstoupení má proběhnout bez zbytečného odkladu. Tímto tedy nelze rozumět, že jednatel musí ve své funkci setrvat celé účetní období, než se valná hromada sejde. Současně je však smyslem právní úpravy zájem společnosti a zájem jednatele vyvažovat. Odborná literatura při definici pojmu bez zbytečného odkladu tak právě odkazuje na druhý odstavec § 58 zákona o obchodních korporacích, který stanovuje dobu 2 měsíců, jejímž uplynutím funkce jednatele končí. Tuto lhůtu však lze brát pouze jako směrnici k určení pojmu „bez zbytečného odkladu“.

   Odstoupení adresuje jednatel společnosti, neboť orgán společnosti, tedy ani valná hromada, sám o sobě nemá právní subjektivitu.
    

2.  Oznámení odstoupení na zasedání
   Odstupující jednatel může své odstoupení oznámit i na zasedání příslušného orgánu (nejčastěji valné hromady). V takovém případě končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po oznámení odstoupení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

   Obdobně platí, že vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího jednatele jiný okamžik zániku funkce.

3. Nevhodná doba

Právní úprava do 31.12.2020 uváděla výslovně, že jednatel může ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.

Současná platná úprava již tento termín neobsahuje. To však neznamená, že by tato povinnost zcela zmizela, neboť nadále musí jednatel postupovat v souladu s principem loajality a jednat s péčí řádného hospodáře. Ačkoli se jedná o výjimečné situace, není jednatel oprávněn odstoupit z funkce v době, kdy by odstoupení mohlo ohrozit zájmy společnosti, např. ochromit její schopnost vně jednat nebo v době vážných hospodářských potížích společnosti. Smyslem právní úpravy je zejména to, aby společníci měli dostatek času zvolit nového jednatele a zachovat tak schopnost společnosti jednat a kontinuitu obchodního vedení.

4. Výmaz údaje z obchodního rejstříku

Poté, co skončila funkce jednatele, tj. valná hromada projednala nebo měla projednat odstoupení jednatele, případně jednatel odstoupil z funkce v souladu s postupem uvedeným ve společenské smlouvě, je společnost povinna dle § 11 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů podat bez zbytečného návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku.

Ačkoli se jedná o povinnost společnosti, v praxi se často stává, že společnost návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku nepodá. I na takový případ zákon pamatuje a dává bývalému jednateli, kterému funkce již skončila, oprávnění podat takovýto návrh sám. Toto oprávnění vznikne bývalému jednateli uplynutím 15 dní od okamžiku, kdy skončila funkce jednatele.

Bývalý jednatel musí v návrhu doložit právní zájem na výmazu údaje z obchodního rejstřík, tzn. že musí doložit, že odstoupil z funkce jednatele a tato funkce mu v souladu se zakladatelským právním jednáním nebo zákonem zanikla. Za tímto účelem lze určitě doporučit, aby si bývalý jednatel uschoval doklad o doručení odstoupení společnosti a samotné odstoupení. Za podání návrhu se hradí poplatek ve výši 2.000,- Kč.